Mammut (Holešovice)

Obsluha, zázemí, občerstvení

Holešovickou stěnu najdete v blízkosti Výstaviště na Praze 7. Ta je v malém, ne moc pěkně vypadajícím areálu. Individuální doprava autem je komplikovaná, u stěny se parkovat nedá, vjezd do areálu je jen pro nájemce, všude v okolí jsou parkovací zóny a placené parkování. Volte kolo, koloběžku či hromadnou dopravu.

U vchodu je recepce i posezení, příjemná obsluha přináší pozitivní dojem. Občerstvení je obvyklejšího rázu; pivo, hermelín a utopenci jsou už přítomné od nepaměti, stejně jako fotografie a různě rozvěšené historické horolezecké vybavení. Nezřídka tady potkáte i lezce, o kterých se dočítáte v horolezeckých časopisech a webech.

Boty je nutno si vyzout a brát přímo do šaten, což v zimních měsících způsobuje špínu ve skříňkách, neboť návštěvníci moc nepoužívají igelitové sáčky, které recepce dává k dispozici. Celkově jsou šatny, sprchy a WC bohužel omšelejší, poslední rekonstrukce v roce 2011. Čistota záchodů je střídavá. Chybí pisoáry, které by zredukovaly výskyt pomočené mísy.

 

Stěna, cesty

Stěna zahájila provoz už v roce 2005 v rámci jedné větší haly, od té doby se rozrostla na celkově 3 prostory.

Hlavní a historicky nejstarší hala poskytuje položené, kolmé, mírně převislé a stropní profily. Z větší části je docela nízká. Mimo nevelký 3D profil je celá stěna kompletně lakovaná. Namontované chyty patří k těm klouzavějším. Většina cest se zde pohybuje v 4-6 stupni obtížnosti, klasifikace není rozhodně měkká, klouzavý povrch stěny a větší vzdálenosti chytů nutí dělat silové kroky. Vyšší lezci tak mají situaci jednodušší, pro menší to bude naopak výrazněji těžké. I pro lezce lezoucí na jiných stěnách obtížnosti 7 UIAA a výše bude zdejší klasa výzvou, je to takový bouldering na laně, musíte u lezení myslet a mít výraznou silovou převahu.

V rámci druhé místnosti najdete profily kolmé a převislé, styl cest se opakuje.

Poslední místností je 3D stěna. Zatímco v ostatních je i v zimě dost teplo, tady v chladnějších měsících je správná lezecká teplota. Bohužel aktuálně převažující cesty v obtížnostech 4-5 UIAA její potencionál dost zabíjí.

Vzhledem k silovému a stylem podobnému charakteru cest a lakování překližky nejde stěnu doporučit pro začátečníky ani mírně pokročilé, ač se právě stěna snaží přitáhnout tuto komerčně silnou skupinu, pro kterou jsou zde i místy lana pro lezení na top rope. Naopak pro více pokročilé lezce, jenž se dokážou běžně hýbat v klasifikaci 7- až 8- UIAA, budou cesty výzvou. A když tady v těchto klasifikacích potkáte jinou dvojku, dobře si s ní určitě popovídáte o programu v dané cestě. Pestrost však těchto klasifikacích je opravdu malá. Bohužel obnova cest vázne ještě více, než na ostatních větších stěnách, hodně jich je 1-2 roky starých.

Cesty ve stropech v hlavní místnosti svojí délkou překonávají veškerou konkurenci, tady opravdu lezete mnoho metrů, které naučí pracovat s tělem. Také spáraři a pískomilové zde najdou úžasné možnosti, neboť lakované profily donutí k naprosto preciznímu provedení příslušné techniky (zvláště bez rukavic), mnohdy k vymyšlení úplně nové. Najdete zde od začátečnické žábovice až po masakroidní prstovky, vysilující žábo-pěstovky v převisech, komínky, rozporáčky, otevřené spáry a další libůstky.

Shybovací hrazdy a kampus jsou k dispozici v přechodu dvou místností a nakonec možná i vypátráte místnůstky s bouldrem, kde hlavně ve stropní spáře můžete poztrácet zbytek svojí energie.

Je zde zakázáno používat sypané magnézium.

 

Bezpečnost
- podlaha je tvrdá (beton?)

- expresní smyce nejsou v mailonách zafixovány
- občas pobíhající děti i nějakého psa můžete zašlápnout

- lezoucí/jistící bez správných bezpečnostních návyků

 

Závěr

V holešovickém areálu najdete perfektní tréninkové možnosti pro spárové začátečníky i par excellence drtiče. Najde se tu pár zajímavých cest po chytech (mírně převislé a stropové profily) pro zkušenější lezce. Ti v nich budou mít klid, neboť naprostou převahou jsou zde začínající a mírně pokročilí lezčíci. Pocit omšelosti, atmosféra ležérnosti, dokonale nesourodá směsice účastníků i zaměření samotné stěny.

 

PROFILOVĚ DOBRÁ, BOHUŽEL NEVYSOKÁ STĚNA. KLASIFIKAČNĚ SE SNAŽÍ LÁKAT ZAČÁTEČNÍKY, ALE SILOVÉ CESTY NA LAKOVANÉ PŘEKLIŽCE NEJSOU PRO NĚ VHODNÉ. DOBŘÍ LEZCI ZDE NAJDOU PÁR VÝZEV, ALE VELMI MALOU PESTROST. CELKOVĚ VÁZNE OBNOVA CEST. JEDINEČNÝ RÁJ PRO SPÁROVÉ LEZCE. PROSTĚ "OLD SCHOOL", NĚKTERÉ POTĚŠÍ A JINÉ ZNECHUTÍ.

 

Stav hodnocení k 11/2018